Nejzábavnější sociální experimenty


</div>
<p><!--[if gte mso 9]><xml>
 <o:OfficeDocumentSettings>
  <o:AllowPNG/>
 </o:OfficeDocumentSettings>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
 <w:WordDocument>
  <w:View>Normal</w:View>
  <w:Zoom>0</w:Zoom>
  <w:TrackMoves/>
  <w:TrackFormatting/>
  <w:HyphenationZone>21</w:HyphenationZone>
  <w:PunctuationKerning/>
  <w:ValidateAgainstSchemas/>
  <w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
  <w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
  <w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
  <w:DoNotPromoteQF/>
  <w:LidThemeOther>CS</w:LidThemeOther>
  <w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
  <w:LidThemeComplexScript>X-NONE</w:LidThemeComplexScript>
  <w:Compatibility>
   <w:BreakWrappedTables/>
   <w:SnapToGridInCell/>
   <w:WrapTextWithPunct/>
   <w:UseAsianBreakRules/>
   <w:DontGrowAutofit/>
   <w:SplitPgBreakAndParaMark/>
   <w:EnableOpenTypeKerning/>
   <w:DontFlipMirrorIndents/>
   <w:OverrideTableStyleHps/>
  </w:Compatibility>
  <m:mathPr>
   <m:mathFont m:val=

Sníst, či nesníst

Marshmallow experiment, nebo také Stanfordský experiment, poprvé provedl Walter Mischel na přelomu 60. a 70. let. Sestavil skupinky dětí lišící se různými znaky. Každé z nich zavedl do separované místnosti, kde byl připraven marshmallow nebo jiná cukrovinka. Dítě mělo na výběr ze dvou možností. Mohlo cukrovinku sníst nebo odolat a za odměnu dostat další. Po odchodu byly sledovány reakce dětí. Většina marshmallow snědla, velké množství z nich zapojilo kreativitu a jen malá část si počkala na odměnu. Zajímavé je, že způsob řešení korespondoval s jejich chováním v dospělosti. Ty děti, které marshmallow snědly nebo okousaly, bojovaly se slabou vůlí. U těch, co ho olízaly, se projevilo kreativní myšlení. Jedinec, který vydlabal vnitřek marshmallow z jedné strany, na kterou ho postavil, takže to vypadalo, že je netknutý, byl nadaný v technické oblasti. Děti, co vydržely marshmallow odolat, dosahovaly v životě díky své silné vůli největších úspěchů.

oblíbené bonbony

Opice v davu

Sociálních experimentů, kdy hlavní roli hraje opice, respektive člověk s opičí maskou, je celá řada. Ve všech případech se jedná o zkoumání „fenoménu koktejlové párty“, kdy dochází k zúžení celkové vnímavosti v důsledku zaměření pozornosti na určitý jev. Patří sem experimenty vedené Danielem J. Simmonsem, které jsou založené na počítání předem určených pohybujících se subjektů nebo jevů. V takovém případě člověk snadno přehlédl opici, která vběhla do tančícího davu nebo na basketbalové hřiště. Jeden z nejznámějších experimentů je s opicí v autobusu.
opice s balónky
Opice zaujala místo v téměř zcela zaplněném autobusu. Příchozí cestující natolik zaměřili svou pozornost na hledání volného místa, že si ji vůbec nevšimli. Mnohdy si k ní dokonce přisedli a zaregistrovali ji až ve chvíli, kdy byla jejich vnímavost opět rozšířena. Těch, co si opice všimli, bylo v obou případech opravdu malé množství a následně vyšlo najevo, že se jedná o lidi, kteří musí v rámci svého zaměstnání dávat pozor na více věcí najednou.

 

Mezi další zábavné, ale zároveň přínosné, experimenty patří například pokus Nisbetta a Wilsona, kteří zkoumali „haló efekt“.

Nejzábavnější sociální experimenty
Ohodnoťte příspěvek
" "